Oblasti použití tepelných izolací

V podlaze na terénu je použitá tepelná izolace nad hydroizolací, jako tepelná ochrana v podlahové konstrukci na terénu. Jedná se o tepelné izolace s větší objemovou hmotností, které jsou schopné přenést zatížení z provozu podlahy.

Skladba takovéto podlahy na terénu je následná:

• původní terén
• podkladový beton min. 150 mm
• hydroizolace
• tepelná izolace
• ochranná PE fólie
• betonový mazanina min. 50 mm
• dokončující vrstvy podlahy.

Tepelně-izolační vrstvy přidávané na vnější povrch nosné konstrukce tak, aby vyhovovaly minimálním požadovaným hodnotám součinitele prostupu tepla.

Při navrhování skladby vrstvených obvodových stěn se doporučuje, aby se dodržela zásada, že tepelný odpor vrstev řazených směrem z interiéru do exteriéru narůstá a jejich difúzní odpor se zmenšuje (parotěsné materiály jsou na interiérové straně a difúzně otevřené jsou na exteriérové straně obvodového pláště). Respektování této zásady vede k eliminaci kondenzace vodní páry v konstrukci.

Zateplování exteriéru můžeme rozdělit na kontaktní zateplovací systém a bezkontaktní (odvětrávané) zateplovací systém.

Navrhnout tepelnou izolaci je možné i z interiérové strany, avšak je třeba výpočtem dokázat, že v konstrukci nebude kondenzovat vodní pára, tento druh zateplování nemá akumulační schopnost v porovnání se zateplením z exteriéru.

Tepelná izolace se nachází ve střešním plášti u ploché nebo šikmé střechy obytného podkroví, jednoznačně nad parozábranou.

Pro ploché střechy se používají tepelné izolace větších objemových hmotností (minerální vlákna 150kg.m-3).

Podle tepelně-technické normy ČSN 73 0540-2 je potřebné střechy navrhovat na požadovaný součinitel prostupu tepla UN20, pro střechy ploché a šikmé se sklonem do 45° je UN20 = 0,24 W.m-2.K-1, pro střechy strmé se sklonem nad 45° lehké UN20 = 0,30 W.m-2.K-1 a těžké UN20 = 0,38 W.m-2.K-1, to znamená tloušťka tepelné izolace cca 180 – 220 mm (podle tepelně-technického výpočtu.

Tepelné mosty – tepelná izolace se používá k zamezení nepříznivých účinků tepelných mostů.

Tepelný most je také místo v konstrukci, které způsobuje nižší teplotu na vnitřním povrchu, která je v běžném místě (fragment) konstrukce (např. kouty místností, v místech styku stropní konstrukce a obvodové stěny, styk obvodové stěny a základové konstrukce, v místech výplní otvorů v obvodové stěně jako okno, dveře apod.)

Tyto místa se potom z exteriérové strany doplňují tepelnou izolací.